"Na pondělí jsem si ráda vyhradila čas na akci "Divočinou nitra", pořádanou Šárkou. Nakonec z toho byla individuální pouť, v krásném horkém letním dni. Jak ji popsat? Lesní mysl už trochu znám, tak pro mě vnímavá chůze v lese byla moc fajn, propojení s přírodou a ticho mi vyhovovaly. Co byla největší bomba, bylo hraní s řekou Oslavou- brodění v řece, hledání kamenů, které hebce kloužou a neshodí tě do proudu. Překvapení pro mě: chodidla čtou dno řeky, nachází ploché i oblé kameny, voda hladí, ale nechladí. S radostí se nořím do řeky celá, cítím se krásně osvěžená na těle i na duchu. Vzpomínky na léto, prázdniny, bezstarostný letní pocit. Usmívam se, pusa do rohlíku. Po cestě zpět zamyšlení nad prožitky minulého týdne. Nejdřív si skoro vůbec nemůžu vzpomenout, co jsem dělala, vtipný! Kdy jsem naposledy cítila: respekt, spokojenost, vděčnost? Je toho celý papír, zjišťuji, že se moc nezamýšlím nad některými kvalitami nebo potřebami. Teď mám na to čas, tak to dělám v rozhovoru se Šárkou. Končím svou minipouť spokojená, uvolněná, s dobrou náladou. A to bych přála i vám, kteří/ které uvažujete o této cestě s průvodkyní Šárkou. Navíc má milý hluboký hlas a krásně umí čarovat se slovy, kterými tě provází. Cesta mě inspirovala mimo jiné k tomu, že se na toto místo chci vrátit, nejlépe ještě tohle léto. Bylo to fajn a moc děkuji 😘"